Prvý zákon alchýmie, zákon rovnocennej výmeny platí všade.

Prelievam myšlienky

23. září 2011 v 21:51 | Imaflamean
Vonku tiahne sa tma, on ticho sedí,
kolena si obíma, potom chvílu leží,
hladí hore, vraví si, "Kde si moje?"
"Na oblohe?"
Slza po líci steká, pripomína,
jej ruku je taká teplá, neže túli sa,
hreje, bozkáva, hladí, potom zrúti sa.
Padá, padá ako on, depresie, agresie,
ako obdobie mení sa, k zrúteniu sa približuje,
už len prežíva.

Pár mesiacov, takto sedí, čaká, čaká,
či sa vôbec niečo zmení.
Jedného dňa, znovu sedí,
pripomína to už roky!
už neverí, že sa niečo pozmení,
počuje, kroky.

Otočí sa, zbadá jej tvár,
ďakuje sám sebe, že vytrval,
.....
Pokračovanie nedám,
zase zvrtlo sa to,
nálada, zmenila sa,
v okamihu, yeah krása :P
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama